O nás

Z historie školy ve Štěpánkovicích

Ve staré kronice čteme: „Až do konce 18. století nebylo ve Štěpánkovicích samostatné školy. Dítky štěpánkovických občanů, pokud vůbec školu navštěvovaly, byly nuceny chodit do školy v Kobeřicích. Později byla zřízena ve Štěpánkovicích škola filiální a působil na této škole v roce 1792 výpomocný učitel, jenž pobíral ročně čtyřiadvacet rýnských a měl pětadvacet mír obilí deputátu.

V roce 1793 vystavila obec Štěpánkovice školní budovu z tvrdého materiálu, krytou došky, severně od kostela, na místě, kde stávala předtím fara. Tato škola byla jednotřídkou. Pozemky k této škole nepatřily. Dne 8. května 1793 byl smluvně ustanoven prvním správcem této školy učitel Vavřinec Řezáč, rodák z Hošťálkovic. Školou povinných dítek bylo tenkrát 33, které do vyučování docházely.

V roce 1843 však již místnosti školní počtu školáků nevyhovovaly a musela býti škola  zbourána a nově vystavěna. Se stavbou této školní budovy započato bylo dne 29. května 1843 a stavba ukončena 25. listopadu 1843, kteréhožto dne byla tato školní budova vysvěcena tehdejším lokalistou kaplanem Bohumilem Nitschem.

V roce 1880 muselo býti však opět přikročeno k další přístavbě a nadstavbě školní budovy. Tehdy bylo vybudováno druhé poschodí. Škola pak měla čtyři třídy, to je v každém poschodí dvě vyučovací místnosti…“

Tato budova pak sloužila škole nepřetržitě až do roku 1984. Při přechodu fronty (osvobozování obce) v roce 1945 byla škola bombardováním poškozena, po válce opravena a stará dvoudílná okna byla nahrazena širšími, modernějšími. V 90. letech 20. století byla tato původní školní budova prodána soukromníkovi.

Do roku 1951 byla ve Štěpánkovicích jen obecná (národní) škola (1. – 5. ročník). Děti staršího školního věku z obce a z Albertovce dojížděly vlakem do Kravař, ze Svobody a Bílé Břízy chodily do Kobeřic. Po zřízení úplné školy (1. – 9. ročník) ve Štěpánkovicích k 1. září 1951 se vyučovalo na směny (v jedné učebně např. dopoledne 2. A, odpoledne 2. B a v příštím týdnu naopak) a kromě školní budovy sloužily škole ještě tři další provizorní učebny ve dvou soukromých domech a v obecním domě (nyní prodejna p. E. Kurky). V roce 1953 byla pro vyšší třídy postavena na Zahradní ulici provizorní přízemní školní budova se 7 učebnami, klubovnou, třemi kabinety, ředitelnou a sborovnou, ovšem opět bez tělocvičny.

Měla sloužit 15 let, sloužila však celé čtvrtstoletí.

V roce 1978 bylo konečně rozhodnuto o stavbě nové, moderní školní budovy s příslušenstvím, v tehdejší rozpočtové hodnotě 25 mil. korun, avšak formou svépomocné výstavby. Protože se nenašlo vhodnější místo, byla provizorní budova zbourána a na témže rozšířeném pozemku byla vybudována škola nová. V prvních letech výstavby kromě staré školní budovy se dočasně vyučovalo v provizorně upravených učebnách na dalších osmi místech v obci (2 učebny v tzv. Pinkavovci na Zahradní ulici č. 13/316, jedna učebna a školní družina v bývalém zdravotnickém středisku na Hlavní ulici – nyní Blokešova prodejna, školní dílna ve starém domě u Jašků na Kostelní ulici č. 16 – později zbouráno, jedna učebna v Grigarčíkově statku na téže ulici č. 4, jedna v sousedním výměnku – nyní parkoviště, další dvě učebny u Halfarů  na Hlavní ulici č. 49 – už rovněž zbouráno, dvě učebny v zasedací místnosti v kulturním domě a jedna v klubovně na hřišti TJ Sokol – nyní restaurace ).

Se stavbou nové školy bylo započato na jaře 1979 a nový školní rok 1981/82 už byl zahájen v novém třípodlažním traktu a schodišťovém uzlu – s deseti učebnami, místnostmi pro vedení školy, sborovnou, několika kabinety a sociálním zařízením. Postupně pak byl dokončován a zprovozňován každý rok jeden další trakt a celá škola byla dokončena, včetně hřiště a sadových úprav, v roce 1985.

V roce 2004 byla v prostorách současně nevyužívaného bytu pro školníka a sousední učebny po příslušných úpravách zřízena společná místní a žákovská knihovna, sloučením knižního fondu obou stávajících knihoven.

Na naší škole, stejně jako v ostatních obcích Hlučínska, se od počátku vyučovalo „moravsky“ (slezské nářečí češtiny). Teprve od posledních desetiletí 19. století byla zaváděna němčina. Jen při vyučování náboženství (stejně jako při bohoslužbách v kostele) se dále používala „moravština“, protože toto území stále ještě patřilo k olomoucké arcidiecési. Po navrácení Hlučínska k českým zemím (k ČSR – 4. 2. 1920) přišel do Štěpánkovic opět první český učitel Rudolf Dluhoš ze Štítiny. Vyučoval žáky prvního ročníku a v každé další třídě jednu hodinu českého jazyka týdně. Postupně přicházeli další čeští učitelé. K novému školnímu roku 1920/21 odešel dosavadní správce školy Jan Suchánek do důchodu, ostatní němečtí učitelé většinou odešli do Německa. V období okupace 1938 – 1945 byla všude tvrdě vyžadována němčina. Z té doby se nezachovala ani kronika ani žádná jiná dokumentace.

O jazykovém původu našich občanů svědčí většina zdejších příjmení, např.: Abrahamčík, Bělan, Beneš, Bortlík, Bořucký, Břemek, Břeska, Čiminga, Dluhoš, Dostál, Drastík, Hříbek, Jankovský, Kočí, Kolář, Kolečkář,  Kučera, Kurka, Liška, Moravec, Nábělek, Nevřela, Oříšek, Přibyla, Řeháček, Říčný, Šimeček, Tomíček, Urbánek, Václavík, Vařecha, Večerek, Volný, Výhoda … .

Počty žáků školy (např. v letech):

Nejvíce žáků měla škola (devítiletá) ve školním roce 1965/66, celkem 478 žáků a jednotřídka v osadě Svoboda 17. Celkem tedy bylo tehdy v obci 495 žáků základní školy.

Správci – ředitelé školy:

• 1793 – 1840 Vavřinec Řezáč (zemřel na zápal plic)
• 1841 – 1886 František Silven (rodák z Hlubčicka – Polsko)
• 1886 – 1920 Jan Suchánek (nar. 1.1.1860, Velké Petroviče – Polsko)
• 1920 – 1923 Rudolf Dluhoš
• 1923 – 1938 Ludvík Mašlaň
• 1945 – 1946 Josef Kremer (rodák z Mokrých Lazců)
• 1946 – 1948 Cecílie Kremrová
• 1948 – 1952 Jindřich Kroupa (1. – 5. ročník)
• 1951 – 1952 Karel Slezák (nově zřízený 6. – 9. ročník)
• 1952 – 1953 Jan Kubica (1. – 5. ročník)
• 1952 – 1953 Jindřich Kroupa (6. – 9. ročník)
• 1953 – 1967 Miroslav Lakomý
• 1967 – 1991 Mgr. Jaroslav Záloha (od 1.2. 1991 důchodce)
• 1991 – 1995 Mgr. Edita Tošerová
• 1995 – 2011 Mgr. Marie Dluhošová
• 2011 - 2021 Mgr. Michael Pavlásek
• 2021 - doposud Mgr. Elžbieta Stoczková

Kromě správců školy v letech 1793 – 1920 působilo na zdejší škole celkem 30 „učitelských mládenců“ a třídních učitelů. V období let 1945 – 1990 působilo na škole v obci (bez Svobody) celkem 227 učitelů.

Z bohatých tradic školy možno připomenout například:

V roce 1958 byla navázána družba se školou ve Štrbě, která se brzy rozšířila i na družbu obou obcí a nezanikla ani po rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Řadu let jezdívali na školní výlet žáci osmých tříd do Štrby a Vysokých

Tater (štrbští žáci na oplátku k nám na Opavsko), žáci 9. tříd do hlavního města Prahy.

Škola ve Svobodě

1. prosince 1929 byla v osadě Svobodě zřízena samostatná dvoutřídní obecná škola. Měla 36 žáků, řídícím učitelem byl jmenován jeden z učitelů štěpánkovické školy, rodák z Mokrých Lazců,  Josef Kremer (narozen 1904) a působil tam až do roku 1938. V období okupace škola ve Svobodě neexistovala, byla obnovena až v roce 1946.

Působili zde dále:

• 1946 – 1950 Blažena Dietlová (od roku 1949 byla škola jednotřídní)
• 1950 – 1952 Josef Všetička (k 1. 11. 1952 pro nedostatek učitelů v okrese škola zrušena, ředitel Všetička přeložen na početnější jednotřídku do Rohova. Škola ve Svobodě obnovena až zase v roce 1959)
• 1959 – 1961 Bedřich Tošer (odešel do funkce zástupce ředitele do Kobeřic)
• 1961 – 1964 elokovaná třída ZDŠ Štěpánkovice
• 1964 – 1973 Max Vilášek

Tehdy byla škola zrušena v rámci integrace škol pro malý počet žáků.

Za dobu své existence byla svobodská škola umístěna postupně ve třech soukromých domech ve Svobodě i Bílé Bříze.

Mateřská škola ve Štěpánkovicích

V roce 1928 vznikla v obci první mateřská škola se 36 žáky. Byla umístěna v soukromém domě u Harazimů (nyní Dluhošovi) na Zahradní ulici č. 36.

V období 2. sv. války byla mateřská škola ve výměnku Ritzkova statku (ulice Gen. Svobody) a po válce ve výměnku Peterkova statku na Hlavní ulici. V první polovině 50. let z důvodů nedostatku prostoru (bylo třeba zřídit další oddělení) pro ni byl upraven bývalý rodinný dům tzv. Pinkavovec na Zahradní ulici. (Nyní patří rodině pana P. Halfara) V roce 1964 byla mateřská škola přestěhována do přístavby nového kulturního domu (nyní restaurace). I toto řešení bylo prozatímní, především z kapacitních důvodů. Proto po dokončení svépomocné výstavby základní školy bylo obdobně pokračováno ve výstavbě čtyřtřídní mateřské školy. Obě školy tvoří prakticky jeden školní komplex.

V novém objektu byl zahájen provoz 1. 2. 1989. Byly zde otevřeny čtyři oddělení celkem pro 120 dětí. V průběhu dalších let byla kapacita MŠ změněna a nyní ji může navštěvovat 100 dětí. Součástí MŠ je velká a prostorná zahrada s umělým kopcem pro zimní radovánky našich ratolestí.

V současné době navštěvuje naši MŠ celkem 100 dětí, je zde zaměstnáno 8 pedagogických pracovnic a 6 provozních zaměstnanců se sníženým pracovním úvazkem.

Činnost mateřské školy se opírá o styl rodinné výchovy, zdravého životního stylu a je stavěn na individuálních schopnostech dětí.

Veškeré naše záměry propracováváme na základě „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní věk.

Pořádáme pro naše děti, i širokou veřejnost obce, spoustu kulturních i sportovních akcí s programem zaměřeným pro naše nejmenší človíčky. Taktéž spolupracujeme se zájmovými organizacemi, které v obci působí.

Vždyť naším mottem je: „Ten, kdo má děti rád,

ten si umí s nimi hrát.

A ten, kdo to neumí,

Málo lásce rozumí.“

Školní jídelna

Vznikla po přestěhování mateřské školy na tzv. Pinkavovec. Vyvařovalo se zde pro žáky a učitelky mateřské školky i pro pedagogické pracovníky základní školy. Kuchařkou byla paní Berta Philippová. Po otevření mateřské školy v přístavbě kulturního domu, kde byla i nová kuchyně, sloužil jako jídelna pro žáky a pedagogy základní školy vestibul kulturního domu. Vedoucí kuchařkou po odchodu paní Philippové byla paní Gabriela Slaná, po jejím odchodu do penze paní Königová. V současné době ji vystřídala paní Chovancová. Vedoucí školní jídelny v kulturním domě a v nové škole byla paní Anna Riemlová, po jejím odchodu do důchodu paní Jiřina Kurková. V současné době řídí školní jídelnu paní Dagmar Hartmanová.

Výstřižek z dobových novin:

V neděli 20 .12. 1936 uspořádala mateřská škola a obecná škola veřejnou slavnost vánočního stromku. V krásně osvětleném sále v záři vánočního stromku shromáždila se skoro celá vesnice, neb velký sál U Hoňků byl naplněn do posledního místečka. Slavnost zahájena proslovem paní učitelky Hlobilové. Pak následoval program mateřské školy a jednotlivých tříd obecné školy, který byl vyplněn říkankami, hrami, tanečky, zpěvy, výstupy a zakončen scénou „U jesliček“, kterou velmi pěkně provedla v krojích 5. B. Poděkováním a přáním příjemných svátků byla slavnost ukončena řídícím učitelem Ludvíkem Mašláněm.

Ve škole 22. 12. při nadílce poděleny byly všechny děti, a to:

74 obuví, 177 punčochami a 60 koledou.

Na uskutečnění tak štědré nadílky přispěli:

Okresní péče v Hlučíně – 25 páry obuvi a 150,- Kč

Obec Štěpánkovice – 500,- Kč

Národní jednota slezská v Praze – 300,- Kč

Slezská matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě – 100,- Kč

Pan farář Artur Pospíšil – 100,- Kč

Pan Jan Vávra z Prahy – 100,- Kč

Učitelský sbor – 65,- Kč

Pan statkář Paleta – 50,- Kč

Všem uvedeným, kteří způsobili našim žákům radostné svátky vánoční, vzdává správce školy srdečný dík a prosí, aby i nadále svou přízeň nám zachovali.“