Život má mnoho podob - život se zrakovým postižením

ŽIVOT MÁ MNOHO PODOB – ŽIVOT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

AKCE PRO ŽÁKY 8. TŘÍD

V pátek 7. února 2025 měla NAŠE ŠKOLA příležitost přivítat paní Kamilu Rojákovou z organizace TyfloCentrum Ostrava, o.p.s.. Tato společnost se specializuje na pomoc nevidomým a slabozrakým v Moravskoslezském kraji. Jejich návštěva žákům otevřela oči nejen do světa pomůcek a technologií, které usnadňují život lidem se zrakovým postižením, ale také jim umožnila si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je žít bez zraku.

Firma pravidelně přednáší nejen ve školách, ale také v mateřských školách, na různých seminářích a akcích. Jejich cílem je šířit osvětu o životě nevidomých, bourat bariéry a ukazovat veřejnosti, jak důležité jsou asistenční pomůcky, technologie a porozumění okolí.

Začátkem programu byla ukázka speciálních simulačních brýlí, které žákům pomohly lépe si představit různé druhy zrakových postižení. Každý měl možnost si je nasadit a zažít, jak svět vnímají lidé s těmito vadami:

Brýle simulující zachovaný světlocit dětem přiblížily, jak je pro osoby s touto vadou důležité správné osvětlení pro orientaci. Brýle s omezením zorného pole (tzv. vidění klíčovou dírkou) pomáhají lidem s problémy s periferním viděním, který omezuje jejich pohyb v prostoru. Vyzkoušeli si také brýle simulující ztrátu centrálního vidění, u kterých je zachované jen boční vidění, naopak střední část je úplně rozmazaná a brýle se simulací šedého zákalu (katarakty), které ukazují zakalené nebo mlhavé vidění. Pro žáky byla ukázka a zkouška brýlí velice zajímavá.

Program zahrnoval hlavně praktické aktivity. Žáci si například vyzkoušeli, jak správně vést nevidomého.

Z každé dvojice si jeden žák nasadil šátek na oči, aby nic neviděl, a druhý ho prováděl po třídě. Lektorka dětem po jejich pokusech přesně vysvětlila, jak správně vést nevidomého člověka, protože se ukázalo, že to není vůbec snadné. Někteří žáci se snažili svého spolužáka navigovat pouze hlasem, což často nefungovalo, protože nevidomý nevěděl, kde přesně má jít. Jiní se pokoušeli improvizovat a dokonce lezli po čtyřech J, což bylo sice zábavné, ale s realitou vedení nevidomého to mělo jen málo společného. Správně je nabídnout rámě a jemně vést tak, aby cítil pohyb svého průvodce.

Lektorka dětem také vysvětlila, jak správně vést nevidomého v různých situacích. Když mají jít s nevidomým úzkou uličkou, je důležité, aby šel první průvodce, protože nevidomý se pak může držet jeho rámě a snadněji se orientovat. Při přechodu přes schody je nutné upozornit na směr, například říct "schody nahoru, dolů" nebo "schody" a pohybem rámě naznačit směr, kterým mají jít. To pomáhá nevidomému orientovat se v prostoru a lépe zvládnout změnu výšky.

Důležitou informací bylo také to, že pokud uvidíme na přechodu nevidomého, tak je důležité nejprve se zeptat, zda osoba opravdu potřebuje pomoc. Důraz byl kladen na to, že neplánovaná pomoc může nevidomého zmást a dovést ho na jiný směr, než by si přál. Lektorka zdůraznila, že i když máme dobrý úmysl, je vždy lepší nejprve zjistit, co konkrétní osoba potřebuje, a na základě toho nabídnout pomoc.

Seznámili se také s bílou holí, která slouží k bezpečnému pohybu nevidomých, a vyzkoušeli si se zavřenýma očima, jak složité je chodit poslepu s touto holí. Pochopili, že je důležité hůl vést před sebou a pohybovat s ní ze strany na stranu a držet se záchytného bodu (např. zeď, okraj chodníku), aby dokázali bezpečně zjistit, kudy mohou jít. Tato zkušenost byla pro ně velkou výzvou a zároveň jim ukázala, jak náročné je spoléhat se pouze na ostatní smysly a na pomoc okolí. Dozvěděli se také, že černobílá hůl označuje osoby s kombinovaným postižením zraku a sluchu.

Děti měly také možnost vidět různé typy hodinek, určených pro nevidomé a slabozraké osoby. Například mluvící hodinky, které oznamují čas hlasem po stisknutí tlačítka. Hmatové hodinky, které umožňují cítit polohu ručiček na ciferníku pomocí hmatových bodů. Hodinky s Braillovým písmem, zobrazující čas pomocí Braillových bodů, které lze cítit prsty.

Základní důležitou pomůckou je Braillovo písmo, což je speciální systém psaní určený pro nevidomé a slabozraké osoby. Založeno je na kombinaci šesti bodů uspořádaných do dvou sloupců po třech bodech. Každá kombinace bodů představuje jeden znak, což umožňuje zapsat písmena, číslice, interpunkci a další symboly. Abecedu jsme schopni se naučit za pár dnů, ale Braillovo písmo (hmatat) trvá až několik měsíců.

Žáci se dozvěděli také o dalších důležitých pomůckách, jako jsou například:

vodící pes, GPS navigace, přenosné Braillovy řádky (zařízení, připojené k počítači nebo telefonu, které převádí text do Braillova písma), zvukové knihy, mluvící spotřebiče aj. Pro nevidomé a slabozraké osoby existuje široká škála speciálních pomůcek, které usnadňují každodenní život a podporují jejich samostatnost.

Děti si také vyzkoušely indikátor barev ColorStar, který je speciálně navržen pro nevidomé a slabozraké osoby a přikládá se kolmo k různým věcem. Tento přístroj umožňuje rozpoznávat více než 100 barevných odstínů a intenzitu světla, což usnadňuje identifikaci barev v každodenním životě.

Dále se žáci seznámili s aplikací, která podrobně hlasově popsala fotku v mobilním telefonu. Dokázala popsat osoby, oblečení, prostředí a další detaily na fotografii. Tato zkušenost jim ukázala, jak technologie mohou pomoci nevidomým a slabozrakým lidem v každodenním životě.

Pro žáky byla také připravena čtyři stanoviště zaměřená na smyslové vnímání:

Čich - poznávání vůní - Na prvním stanovišti si žáci procvičili svůj čich. Měli za úkol poznat různé druhy koření, například pepř, citron, česnek, papriku nebo skořici. Úkol byl náročnější, než se na první pohled zdálo, ale děti se skvěle bavili.

Hmat – vykrojené tvary - Druhé stanoviště bylo zaměřeno na hmat. Žáci měli k dispozici kartičky s vykrojenými tvary, jako jsou trojúhelníky, srdce nebo kruhy, a měly poslepu poznat, o jaký tvar se jedná. Aktivita pomohla žákům lépe pochopit, jak důležitý je hmat pro nevidomé.

Sluch – zvukové pexeso. Na třetím stanovišti si vyzkoušeli pexeso založené na zvuku. Dostaly do rukou dřevěné kostky, které při zatřesení vydávaly různé zvuky. Cílem bylo najít dvě kostky se stejným zvukem, například chrastící korálky nebo písek.

Pichtův psací stroj – psaní Braillova písma -  Na posledním stanovišti byl k dispozici Pichtův psací stroj, což je speciální zařízení, které umožňuje psaní Braillova písma. Žáci si vyzkoušeli napsat jednoduchá slova, což pro ně byla velmi obohacující zkušenost.

Děti si během aktivit uvědomily, že pohyb bez zraku či spoléhání se na ostatní smysly není vůbec jednoduché. Zároveň pochopily, jak důležité je respektovat lidi s handicapem a jak moc jim mohou pomoci moderní technologie i běžné pomůcky.

Přednáška byla nejen poučná, ale také velmi inspirující. Žáci odcházeli nejen s novými zážitky, ale také s větší empatií a porozuměním pro život nevidomých a slabozrakých. Těšíme se na další podobné akce, které nám přiblíží život lidí s různými handicapy.

R. Malohlavová